Proč pořádat zážitkové akce?
Začne to vždy nápadem -- uskutečníme tu a tu akci. Pak se dávají dohromady
lidé, tvoří se tým, prší nápady a formují se myšlenky.
Zdá se to ze začátku tak obtížné. A pak se tvrdě pracuje, třeba půl roku.
A to nic najednou získává obrysy, nabývá a dozrává.
Až je z toho hotová zážitková akce. Akce pro dvě party -- skupinu účastníků
a skupinu instruktorů.
Instruktor si na ní může dokázat, co všechno zvládne zrealizovat,
že dokáže pracovat v týmu, že umí zvládat vypjaté situace, kdy se něco
pokazí, improvizovat, snášet těžkou zátěž a přesto skoro nespat.
A co z toho instruktor má? Pocit zadostiučinění. Spokojenost nad
vykonaným dílem. Vědomí prospěšné práce. Nová přátelství. Možnost předat něco
ze svých znalostí. Nezapomenutelné zážitky i pro něj, troufám si tvrdit, že
mnohdy silnější, než pro účastníka. Ten pocit, když se dojatí účastníci loučí
(ti citlivější někdy i pláčou) a děkují za to, co všechno pro ně instruktoři
udělali a co jim to přineslo...
Co lepšího by si instruktor mohl přát jako odměnu?