Přátelství

Odvaha

Dobrodružství

Velký vůz

je sdružení, které pořádá zážitkové akce pro ty, co se nebojí vnímat svět trochu jinak. Pojďte to s námi taky zkusit!

O nás | Plánované akce | Historie

Dvojrozhovor organizátorů NaHRAny

22.11.2016 | Autor: Filip

s manželským párem Kač a Robem Káldyovými, ve kterém vám nabídneme dva pohledy na organizaci jedné velké letní „zážitkovky“ a odtajníme zákulisí z organizace NaHrany

 

Jaký byl ten hlavní impulz, který tě přiměl pustit se do organizování velké letní zážitkovky?

 

Kač: Určitě vlastní zkušenost. V roli účastníka jsem zažila, jak skvělá akce se dá připravit. Už v průběhu mně napadaly různé věci, které by se daly udělat jinak nebo hry, které by byly zajímavé. Rámec velké zážitkovky mi připadá ideální z hlediska času a hloubky. Jako typický chrlič miluju samotné vymýšlení a deset dní není problém vymyslet. Problémem bývá častěj i, aby toho nebylo příliš moc.

 

Rob: O zopakování NaHrany jsem uvažoval už od předloňska, protože teprve když proběhla první NaHrana, měl jsem přehled, co v programech vylepšit, co zrušit a jak zkrátka udělat NaHranu ještě lepší. Narození Viktora udělalo kapku čáru přes rozpočet, ale pak jsme se na posledním Silvestru bavili s Kač a Wawim o budoucnosti VV, a Wawi zcela vážně navrhl, že druhý ročník NaHrany by mohl přitáhnout nějaké nové instruktory. Znáte Wawiho, ten je schopen ukecat úplně každého, takže i Kač nakonec kývla, že bude garantovat NaHranu i s Viktorem.

 

Co byla tvoje největší obava?

 

Kač: Určitě obava z neúspěchu, že to nezvládnu, že na to nemám. Jak budu odvádět program, když se bojím předstoupit před lidi? :-) (to už je hodně dávno)

 

Rob: Že se nám přihlásí málo účastníků. To je věc, kterou hrozně těžko můžu sám ovlivnit, I když připravím program vycizelovaný do posledních detailů.

 

Jaké bylo největší očekávání?

 

Kač: Jaké bude fungování v týmu, co se skrývá za celkovou přípravou, jak z ničeho stvořit akci desetidenního rámce. Očekávala jsem srandu, přátelskou atmosféru, hodně nápadů. Také jsem očekávala, že když se budu chtít prosadit, budu se muset hodně snažit.

 

Rob: Z účastníků vyroste nová instruktorská generace, která převezme organizování vozích akcí poté, co se staré gardě narodily děti.

 

Splnilo se něco z toho?

 

Kač: Ano i ne. Předstoupit před lidi bylo na začátku těžké, ale s každou akcí se to stávalo snazší. A toho se teď už určitě nebojím. Organizování mi dodalo jistoty. I když není všechno dokonalé, málokdy si to účastníci pamatují. Určitě se splnilo, že je příprava velká zábava, hodně smíchu a přátelská atmosféra, ale často se pod tlakem situací nevyhneme ani konfliktům a nedorozuměním. Co je pro mě důležité, že většinou odjíždíme z akce s tím, že se vše vyjasní a příště můžeme organizovat znovu společně. Ale ani tohle není pravidlo.

 

Rob: Ohledně instruktorství se ještě uvidí :-) . Ale určitě se mi splnilo jiné očekávání: letošní účastníci byli povětšinou „duelácké typy“, kteří ocenili drsnější program, kterým byla NaHrana prošpikovaná. Takovouto skupinu jsme neměli ani na Křídlech, ani na první NaHraně.

 

Litovals/litovalas někdy, že ses do toho pustil/a?      

 

Kač: Ne, rozhodně nikdy jsem zpětně nelitovala. Samozřejmě jsem si říkala, že jsem si toho nabrala hodně. I v situacích, když je toho hodně a jsem unavená, a říkám si, co z toho mám, proč to dělám – ale po skončení akce zůstává vždy jen to pozitivní.

 

Rob: Částečně v červnu, kdy jsme stále měli nedostatek účastníků navzdory propagaci přes všechny možné kanály. To jsem měl fakt pocit, že koncept klasické zážitkovky se už přežil a lidi poptávají něco jiného. A měl jsem cukání s NaHranou praštit.

 

Kdybys mohl/a samotný průběh zážitkovky popsat jenom pomocí tří slov…

 

Kač: Dobrodružství. Sounáležitost. Sebepoznání.

 

Rob: Zápřah. Provázanost. Sounáležitost.

 

Čím tě Rob/Kač v souvislosti s NaHranou nejvíc překvapil/a?

 

Kač: Že i můj muž je jen člověk. Abyste rozuměli, karty her o několika stranách pro něj není problém. Tabulky na všechno možné, vždy vše připravené. Jen ta prasečí hlava zapomenutá v mrazáku ještě 2 hodiny před degustačním večerem…

 

Rob: Jak dokázala v hlavě držet všechny detaily, na které zbytek týmu zapomněl nebo je prostě nikdo nechtěl dělat.

 

V čem byl/a Rob/Kač na NaHraně nenahraditelný/á?

 

Kač: Určitě je moje opora i velká opora týmu, nejen zkušenostmi, ale hlavně pracovitostí. Praktický a racionální přístup k řešení problémů. Že se dokázal v danou chvíli oprostit od emocí a hledal nějaké smysluplné řešení, protože zážitkovka jede dál, i když se necítíme nejlíp.

 

Rob: Ve vedení týmu. Možná právě proto, že tohle sám nezvládám, proto se už 6 let neženu do garantských rolí.

 

V čem jsi ty sám/sama po NaHraně jiný/á?

 

Kač: Jsem si mnohem jistější v tom, co zvládnu. Obecně mi zážitkovky dodaly hodně sebevědomí. Poslední NaHrana mi ukázala, že role matky, kterou teď zastávám, je pro mne v mnohém důležitější, a chtěla bych se teď soustředit na to, co teď žiju, tedy na akce pro rodiny s dětmi.

 

Rob: Konečně mám pocit, že jsem na poli zážitkovek odvedl dostatečnou práci a budu se moci věnovat jiným věcem, aniž bych měl blbý pocit, že bych tu zážitkovku měl udělat ještě jednou a lépe.

 

Kdyby byla NaHrana jídlo, jaké jídlo by to bylo? :-D D

 

Kač: Čína prosycená vůní útočící na všechny smysly, barevná a pestrá směsice, kořeněná až lehce pikantní. Chuťově vyvážená, prostě nemůžete se jí nabažit!
Rob: Asi mé oblíbené menu na šifrovačkách a podobných závodech: hromada tatranek střídaných s hroznovým cukrem a zapíjených energetickým koncentrátem.

 

 
Velký vůz, z. s. | Senovážná 8 | Praha 1
tel: 728 338 285 (Zuzka) | e-mail: kancelar@velkyvuz.cz