Přátelství

Odvaha

Dobrodružství

Velký vůz

je sdružení, které pořádá zážitkové akce pro ty, co se nebojí vnímat svět trochu jinak. Pojďte to s námi taky zkusit!

O nás | Plánované akce | Historie

Novinky

Duch Vánoc pohledem anonymních kolemjdoucích

30.01.2017 | Autor: Filip

„Mamí, mamí, tady něco visí! Perníček. Klásnej.To šem dal kouželník? „Asi. Ulice na Kocourkách je asi kouzelná,“ usmála se maminka na kloučka.

Hluboký hlas: „Vidiš to, co to je?“

Vyšší hlas: „Věnuj se řízení. Koukáš po každym strašidlu!“

Hluboký hlas: „No ale todle….!“

„Jako holky, to mi nebudete věřit. Šla sem se psem ven a normálně davy chodily po ulicích. Lidi na sobě měli nálepky.“

„Jó? A co na nich bylo?“

„Už nevim, ale přítel, věrný fanoušek něco takového.“

„Máš pravdu, my jsme se šli taky projít a v parku někdo prodával svařák, takže tam bylo lidu jak na Staromáku a malovali andělíčky, popíjeli svařák. A ten jeden tvrdil, že je správce sobího baru. Chápete to?“

„Já potkala Ambrože.“

„Koho?“ Zeptaly se unisono sousedky.

„Holky, ale mně nebudete věřit. Sme si s manželem vyšli jako… a proti nám, jako holky, to fakt nebudete věřit. Proti nám šla postava, celá v bílym, v ruce lucerničku a zoban. Sem myslela, že mě trefí. Čáp spojenej s Kuklux klanem nebo co jako. Haha.“

„Ale prosím tě, to byla asi Lucka, ne?“ „No, Růžo, fakt nevim, sem ve škole asi chyběla, když se to probíralo.“

„To my jsme s manželem na schodech také potkali tuto bytost, tak jsme se hned ptali co a jak. A bylo to na dobročinné účely, tak jsme u svařáku přispěli. Je to na nějakej lorňon nebo co.“ „Prej tam putují za nějakým duchem.“

„To ste si asi dali moc svařáku, že ste viděli ducha, ne?“

„Za kostelem zasejc dejchali na teploměr. Slečna měla miminko v ruce a chlapík vedle ní se usmíval.“

„Jako živý mimino?“

„Sem viděla, jak lepěj peří na anděla.“

„To já viděla svatýho Petra, heč. Jako hemžilo se to tam bytostma… a jako celý rodiny chodily, tlačily kočárek do kopce. Že se jim chtělo. Vrtá mi hlavou ten duch.“ Od vedlejšího stolu se otočila blonďatá žena v brýlích, která právě dopila kafe: „Ve Střešovicích byl vždycky takový zvláštní duch, tak se nedivte, že se tu zalíbilo i Duchovi Vánoc.“ Usmála se, sbalila foťák, zastrčila židli, zaplatila a odešla z Café baru na Andělce.

Akce Putování za Duchem Vánoc bude i v roce 2017 – sledujte http://duchvanoc.velkyvuz.cz

Dvojrozhovor organizátorů NaHRAny

22.11.2016 | Autor: Filip

s manželským párem Kač a Robem Káldyovými, ve kterém vám nabídneme dva pohledy na organizaci jedné velké letní „zážitkovky“ a odtajníme zákulisí z organizace NaHrany

 

Jaký byl ten hlavní impulz, který tě přiměl pustit se do organizování velké letní zážitkovky?

 

Kač: Určitě vlastní zkušenost. V roli účastníka jsem zažila, jak skvělá akce se dá připravit. Už v průběhu mně napadaly různé věci, které by se daly udělat jinak nebo hry, které by byly zajímavé. Rámec velké zážitkovky mi připadá ideální z hlediska času a hloubky. Jako typický chrlič miluju samotné vymýšlení a deset dní není problém vymyslet. Problémem bývá častěj i, aby toho nebylo příliš moc.

 

Rob: O zopakování NaHrany jsem uvažoval už od předloňska, protože teprve když proběhla první NaHrana, měl jsem přehled, co v programech vylepšit, co zrušit a jak zkrátka udělat NaHranu ještě lepší. Narození Viktora udělalo kapku čáru přes rozpočet, ale pak jsme se na posledním Silvestru bavili s Kač a Wawim o budoucnosti VV, a Wawi zcela vážně navrhl, že druhý ročník NaHrany by mohl přitáhnout nějaké nové instruktory. Znáte Wawiho, ten je schopen ukecat úplně každého, takže i Kač nakonec kývla, že bude garantovat NaHranu i s Viktorem.

 

Co byla tvoje největší obava?

 

Kač: Určitě obava z neúspěchu, že to nezvládnu, že na to nemám. Jak budu odvádět program, když se bojím předstoupit před lidi? :-) (to už je hodně dávno)

 

Rob: Že se nám přihlásí málo účastníků. To je věc, kterou hrozně těžko můžu sám ovlivnit, I když připravím program vycizelovaný do posledních detailů.

 

Jaké bylo největší očekávání?

 

Kač: Jaké bude fungování v týmu, co se skrývá za celkovou přípravou, jak z ničeho stvořit akci desetidenního rámce. Očekávala jsem srandu, přátelskou atmosféru, hodně nápadů. Také jsem očekávala, že když se budu chtít prosadit, budu se muset hodně snažit.

 

Rob: Z účastníků vyroste nová instruktorská generace, která převezme organizování vozích akcí poté, co se staré gardě narodily děti.

 

Splnilo se něco z toho?

 

Kač: Ano i ne. Předstoupit před lidi bylo na začátku těžké, ale s každou akcí se to stávalo snazší. A toho se teď už určitě nebojím. Organizování mi dodalo jistoty. I když není všechno dokonalé, málokdy si to účastníci pamatují. Určitě se splnilo, že je příprava velká zábava, hodně smíchu a přátelská atmosféra, ale často se pod tlakem situací nevyhneme ani konfliktům a nedorozuměním. Co je pro mě důležité, že většinou odjíždíme z akce s tím, že se vše vyjasní a příště můžeme organizovat znovu společně. Ale ani tohle není pravidlo.

 

Rob: Ohledně instruktorství se ještě uvidí :-) . Ale určitě se mi splnilo jiné očekávání: letošní účastníci byli povětšinou „duelácké typy“, kteří ocenili drsnější program, kterým byla NaHrana prošpikovaná. Takovouto skupinu jsme neměli ani na Křídlech, ani na první NaHraně.

 

Litovals/litovalas někdy, že ses do toho pustil/a?      

 

Kač: Ne, rozhodně nikdy jsem zpětně nelitovala. Samozřejmě jsem si říkala, že jsem si toho nabrala hodně. I v situacích, když je toho hodně a jsem unavená, a říkám si, co z toho mám, proč to dělám – ale po skončení akce zůstává vždy jen to pozitivní.

 

Rob: Částečně v červnu, kdy jsme stále měli nedostatek účastníků navzdory propagaci přes všechny možné kanály. To jsem měl fakt pocit, že koncept klasické zážitkovky se už přežil a lidi poptávají něco jiného. A měl jsem cukání s NaHranou praštit.

 

Kdybys mohl/a samotný průběh zážitkovky popsat jenom pomocí tří slov…

 

Kač: Dobrodružství. Sounáležitost. Sebepoznání.

 

Rob: Zápřah. Provázanost. Sounáležitost.

 

Čím tě Rob/Kač v souvislosti s NaHranou nejvíc překvapil/a?

 

Kač: Že i můj muž je jen člověk. Abyste rozuměli, karty her o několika stranách pro něj není problém. Tabulky na všechno možné, vždy vše připravené. Jen ta prasečí hlava zapomenutá v mrazáku ještě 2 hodiny před degustačním večerem…

 

Rob: Jak dokázala v hlavě držet všechny detaily, na které zbytek týmu zapomněl nebo je prostě nikdo nechtěl dělat.

 

V čem byl/a Rob/Kač na NaHraně nenahraditelný/á?

 

Kač: Určitě je moje opora i velká opora týmu, nejen zkušenostmi, ale hlavně pracovitostí. Praktický a racionální přístup k řešení problémů. Že se dokázal v danou chvíli oprostit od emocí a hledal nějaké smysluplné řešení, protože zážitkovka jede dál, i když se necítíme nejlíp.

 

Rob: Ve vedení týmu. Možná právě proto, že tohle sám nezvládám, proto se už 6 let neženu do garantských rolí.

 

V čem jsi ty sám/sama po NaHraně jiný/á?

 

Kač: Jsem si mnohem jistější v tom, co zvládnu. Obecně mi zážitkovky dodaly hodně sebevědomí. Poslední NaHrana mi ukázala, že role matky, kterou teď zastávám, je pro mne v mnohém důležitější, a chtěla bych se teď soustředit na to, co teď žiju, tedy na akce pro rodiny s dětmi.

 

Rob: Konečně mám pocit, že jsem na poli zážitkovek odvedl dostatečnou práci a budu se moci věnovat jiným věcem, aniž bych měl blbý pocit, že bych tu zážitkovku měl udělat ještě jednou a lépe.

 

Kdyby byla NaHrana jídlo, jaké jídlo by to bylo? :-D D

 

Kač: Čína prosycená vůní útočící na všechny smysly, barevná a pestrá směsice, kořeněná až lehce pikantní. Chuťově vyvážená, prostě nemůžete se jí nabažit!
Rob: Asi mé oblíbené menu na šifrovačkách a podobných závodech: hromada tatranek střídaných s hroznovým cukrem a zapíjených energetickým koncentrátem.

 

Co proběhlo od léta do podzimu

15.11.2016 | Autor: Filip

Přečtěte si o akcích Velkého Vozu, které proběhly v roce 2016 od léta do podzimu.

PO ŠKOLE

šifrovačka, 3.–4. 6. 2016, Praha, Garant: Jirka Benc

Osmý ročník šifrovacího závodu pro školou povinné i dávno odrostlé, pro dvou až pětičlenné týmy.

Šifrovacího závodu se zúčastnilo 100 týmů a cílem prošly a finálový úkol splnily 3 týmy, kterým gratulujeme!!! Které to byly? „Opravte tykadla nočného motýľa“, „Vlhká jáma“ a tým „Točená zmrzlina“. Na webu hry jsme objevili rozličné a zajímavé texty, včetně příběhu a šifer, zaujal nás například příběh u stanoviště 19 a 13. šifra s názvem „Týraná mrkev“, no posuďte sami!

Příběh u stanoviště 19

Na sešlost naší rodiny SKOLE přijel vzácný host z Leidenu, pan Lorentz. Netušil jsem, že pro mě bude tento den tak významný. Už při slunce západu se bujaře pilo a povídalo. Hlavním tématem byla rychlost světla. „Považte,“ říkal pan Lorentz, „že rychlost světla jest konečná“. Někteří se tomu nemálo divili, jiní poučeně kývali. Pak se však nemohli dohodnouti, jaká bude rychlost paprsku, kterým posvítí kdosi z korábu vesmírného, který sám již rychlostí světelnou letí. Mnoho názorů a mnoho kořalky na to padlo. Pan Lorentz počítal odmocniny. Ostatní volali po experimentu. Již notně lihovinou sťatí rozhodli se Lionel a Silas zapřáhnout do vozů, po sobě stříleti a rychlost střel měřiti podle toho, jaký otvor udělají v deklu. I teta Alžběta si přihnula a začala povídat, že takové nápady míval její synovec Torkvát. O Torkvátovi nikdy dříve nemluvila. Asi si sama nepamatuje, že mi toho ve svém podroušeném stavu mnoho napovídala. Že jsem jako její syn, kterého nikdy neměla. I o Torkvátovi mnoho prozradila. Že odjel do Jižní Afriky a kdo je jeho syn. A že já vždycky zůstanu jenom parchantem; rodiny SKOLE odrodilcem. Mám o čem přemýšleti.

Stanoviště 13 – mudrc

KLEJI OPIEM

UCNUV SALAT

HADAJE LESENI

ZVLHNI VRHAJE

SFINGY OBEJDU

NARVI REVEM

OPADLI STEHEM

POTOP EDICE

ODHRN LALOK

OBEZDIME NADYCHLY

SKORO METLI

HORENI DUNAJE

NEPARE RITEMI

MLADA USILI

PANAKA TEREZE

A co na to účastníci?

Znovu obdivuju nákladové nádraží, kavárna je naprosto skvělá a bydlela bych tam. Zažíváme vcelku zvláštní směs pocitů. Nejvíc ale převažuje ten, že nám poslední hardcore skvělá šifra (a nejen ta) nakopala půlky, ale nám to vůbec nevadí. Předpokládám, že chvály za letošní Po škole se na orgy snese hodně, takže aby nezpychli, tak jen jednoduše: cylindr dolů. A přestože je teď v módě skromnost a pokora, tak se úplně povrchně radujeme, že jsme byli pátí. Za tým „Spící Volové“: Míša

Byla to moc hezká šifrovačka, artefakty super. Počasí snad nemohlo být objednané lepší. Trochu mrzí, že jsme nedošli k dalšímu předmětu, ale co se dá dělat. Z posledních pár her se snažím do budoucna vždy nějak poučit. Zavést si pravidlo, které by pomohlo u nějakého záseku v dané hře. Od konce Civilizace už konečně koukám na loga a jiné věci nad a pod čarou (kód tapír mě straší doposud). Z Bedny jsem si odnesl, že není jen dvanáct měsíčků a číslic na hodinách, ale že to může být délka tajenky. A co mám z Po škole? „Ty věty jsou nějak podobně dlouhé a krátké, 4-7 slov. Asi náhoda.“ Za tým „Holy Lords of Dynamite“: Lukáš

KOČOVNÉ DIVADLO

divadelní putování, Garant: Kamila Kudlvasrová, 30. 6. – 10. 7. 2016, krajem na pomezí Moravy a Vysočiny

Drsný padouch, tajemný mstitel, květ prérie, kankánové tanečnice… Opět po roce vyrazilo do světa Kočovné divadlo Velkého vozu. Letos s úchvatnou komedií z divokého západu Kolty spravedlnosti, kde nebyla nouze o krásné ženy ani drsné muže. Kočování proběhlo na krásné pohostinné Moravě, hrálo se na zahradě v Tišnově, v kulturním domě ve Velké Bíteši, na koupališti ve Štěpánově nad Svratkou, na farní zahradě v Doubravníku, v kině v Krucemburku, v sokolovnách ve Vojnově Městci a ve Svratce. Kočovné divadlo Velký vůz je příležitostným divadelním souborem, v němž se každé léto setká 10-14 nadšených ochotníků z celé republiky. Za 15 let existence vzniklo 13 autorských her od pohádek a povídkových her k sitcomu, komediím a detektivce.

Jaké to bylo?

Potlesk, smích, práce a dřina. Toť kočovného herce peřina. Chůze pěšky nebo jak se po studentsku říká: “sockou”. S volnými zády nebo s batohem a po večerech spát, když budete chtít, za stohem. Netřeba hereckého nadání, pokud se chcete zúčastnit, to do vás láskyplně režisérským bičem natřískáme a zapomenutý text, ten nerozpáře příběhu nit. Dvě víkendové zkoušky z jara a blbnout jak papoušek ara.V létě deset dní hraní po vlastech českomoravskoslezských.

Píseň šerifova, zpívaná na hřbitově

Jmenuju se šerif Harry

nabitý mám vždycky kvéry

pořád říkám, je to jistý

mezi pysky patří whiskey

hmmmmm…

majetek zločince v prachu neskoná

získá ho chrabrá ruka zákona

získal jsem tak stádo dostihových koní

zespodu majitel k fialkám voní

hahahahaha…

PROGRAMÁTORSKÝ TÁBOR

28 mladých účastníků do 19 let, 23.–30. 7. 2016, Albrechtice v Jizerských horách, Garant: Jirka Benc

Podle oficiálních informací uvedených na webu se na táboře řešily „hackovací“ a jiné zapeklité úlohy v soutěži. Neoficiálním heslem tábora se stala „Nová úloha!“. Přenášení síťových paketů v lese. Natáčení videa. Výlet na skalní vyhlídky a na protrženou přehradu. Šifrovací hra. Fungování procesoru naživo. A orgové veřejně přiznávají: „Programátorský tábor je místo, kde mají organizátoři radost, že účastníci jsou chytřejší než oni.“ Dobrá zpráva nakonec: V roce 2017 se chystají na stejném místě v Albrechticích hned 2 turnusy, více na http://www.protab.cz/.

NAHRANĚ

velká letní prázdninovka, 12.–21. 8. 2016, Rychlebské hory, 26 účastníků, z toho 15 mužů, a 11 žen

Zážitkový sebepoznávací kurz NaHRAně, kde se účastníci ocitali na svých osobních hranicích a hranách a poznávali sami sebe. První ročník NaHrany se konal v srpnu 2014, o dva roky později se tým zkušených orgů rozhodl přizvat mezi sebe nové a nadějné organizátory a v malebných „Rychlebkách“ nabídnout účastníkům nabitý program plný výzev a poznání, více na http://nahrane.velkyvuz.cz/

„Jak popsat stav, který je vlastně nepřenositelný? Moje cesta byla plná krásných zvratů a těch pár dní mi uteklo mnohem rychleji než bych čekal. První den jsem se jako účastník ocitl v časoprostorové smyčce. Měl jsem pocit, že znovu prožívám tábor, jaký jsem pohledem účastníka zažil naposledy před čtvrtstoletím. Jenže velmi rychle se ukázalo, jak moc jsem se pletl. Brzy jsem se dostal do takového kolotoče událostí, aktivit a emocí, že jsem zapomněl na čas, práci, svět venku a plně se odevzdal samotné akci. Za těch několik dní jsem dostal příležitost hned několikrát otestovat vlastní hranice. Překonal jsem bariéry vlastního komfortu, zažil momenty překvapení, otestoval fyzické síly a naučil se, že nic není tak, jak na první pohled vypadá. Chcete-li poznat, jak reagujete v určitých situacích, zjistit něco více o sobě, pochopit, proč některé věci jsou, jak jsou, pak je zážitková akce tohoto typu tím nejlepším průvodcem. Není třeba odcestovat přes půl světa do kláštera ani osamoceně bloudit v horách tak vysoko, že vám sotva stačí vzduch. Do podobného stavu vás dokáží dostat i šikovní organizátoři.“         Tomáš Hejda

„Letošní léto jsem se rozhodl přihlásit se na zážitkový kurz NaHraně. Doufal jsem, že si utřídím svoje priority, myšlenky a poznám nové lidi, kteří budou podobně smýšlející jako já. Týden v Rychlebských horách tato moje očekávání splnil bez výhrad a navíc přidal mnoho neobyčejných zážitků, které jen tak sami nezažijete. Na akci jsem potkal fajn lidi, kteří mě motivují a inspirují k neobyčejným věcem. Deset dní je za námi, ale přátelství utvořená na akci v nás přetrvávají déle a motivují nás scházet se k různým aktivitám i po skončení kurzu.“                     Michal Přibík Přibyl

CHUMELENÍ

společenská událost za účelem propojení všech kolem VV včetně generování nápadů a orgů, 22. 9. v 19:00 v čajovně Dharmasala, Karlínské nám., Praha 8

Setkání velkovozáků a lidí spřátelených za účelem chumelení (od slova chumel, chumelit k tomu nemuselo a ani nechumelilo). Cílem nebylo nic jiného než vytvořit chumel známých, kamarádů a přátel, seznámit se s neznámými, sdílet nápady a názory i bohapustě plkat. Prostě na cokoli byla nálada, i s možností jen vychutnávat dobroty a sledovat cvrkot.

POSPOLUCHA

víkend pro rodiny s dětmi, 6.–9. 10. 2016, Šukačka na Šumavě, Orgové: Zdéňa a Ondra Voštovi, Karolína Vystrčilová, Markéta Procházková

Počet účastníků: 8 rodin, 15 dospělých a 11 dětí (od 11 měsíců do 5 let)

Víkend pro rodiny s dětmi postavený na příběhu rodinného skřítka jménem Pospolucha, který se stará o to, aby rodina držela pospolu. Program si připravili sami účastníci, velký ohlas vzbudila noční bojovka pro „namakané“ rodiče s úkoly typu „Udělej 400 dřepů“ apod.! Proč pro rodinnou akci vybrali právě lokalitu s názvem „Šukačka“? Možná zatím stojí snaha omladit členskou základnu Velkého vozu? Za 9 měsíců uvidíme, co je na této teorii pravdy. Co na to vševědoucí Wiki? „Šukačka je osada (877 m n. m.) spadající pod nedalekou vesnici Javorná v jihozápadních Čechách. Je známa hlavně kvůli svému názvu a sousedství s vesnicí Onen Svět. Teorie vzniku jejího zvláštního jména pochází ze srbského šuka, což v srbštině znamená koza.

 

 

Odhalení aneb kdo je tajemná asistentka Ducha Vánoc?

07.11.2016 | Autor: Filip

Lucka Zdráhalová se do přípravy městské charitativní hry Putování Prahou za Duchem Vánoc zapojila před 3 lety úplnou náhodou. To se tak jednou na podzim cestou z divadelní zkoušky spolku Viníci zmínila před Oldřiškou a Filipem Kábrtovými, že oplývá volnými večery a dostatkem času. A ještě ten večer byla zavlečena na týmovku (setkání organizátorů) ke 4. ročníku Ducha Vánoc a hned jí byla svěřena oblíbená role asistentky Ducha Vánoc.

Číst dále →

Kočovné vyráží od 3. do 9. 7.

16.06.2016 | Autor: Filip

Opět po roce vyráží do světa Kočovné divadlo Velkého vozu. Letos hrajeme úchvatnou komedii z divokého západu, kde nebude nouze o krásné ženy ani drsné muže. Rádi vás uvidíme na kterémkoliv představení, kočujeme opět na krásné pohostinné Moravě a návštěva představení se dá spojit i se zajímavým výletem :)

Podívejte se, kde budeme hrát

Video z akce Aronga

10.11.2015 | Autor: Filip

Podívejte se na video z akce Aronga, která proběhla v létě 2015:

Fotogalerie na stránkách

18.08.2014 | Autor: Filip

Na stránce Historie budete nově postupně nacházet fotografie z akcí. První vlaštovkou je zimní akce Závěj.

Kočovné divadlo hraje na Boskovickém festivalu!

11.07.2014 | Autor: Filip

Pozor změna! Kočovné divadlo hraje místo soboty v neděli 13.7. na Boskovickém festivalu. Přijďte se na nás podívat.

Velký VelkoVozí Piknik

04.07.2014 | Autor: Filip

Léto je tu a sním přišly i krásné teplé večery, a tak je čas na další velký velkovozí piknik. Pište si do diářů už teď, úterý 22.7. od 18h ve Stromovce. (Snad nám tentokrát bude přát počasí.)
S sebou dobroty, hudební nástroje, deky, úsměvy a klidně i neúsměvy (jakkoliv se zrovna budete ten den cítit). Pozvěte i své známé i neznámé, vvv piknik je otevřen všem.
Přesné místo setkání upřesníme před akcí.

Vyjíždí Kočovné divadlo

04.07.2014 | Autor: Filip

Začínají prázdniny a to znamená, že opět vyjíždí kočovné divadlo. Letos putujeme po Moravském krasu a těšit se můžete na komedii z prostředí kočovné herecké shakespearovské společnosti. Stáhněte si plakát

Těšíme se na Vás,
Kočovné divadlo

p-s- kdybyste nás hledali, volejte 776176057

Seznam představení:

Ne 6.7. 18:00 Černá Hora – Kulturní dům
Po 7.7. 19:00 Sloup – Kulturní dům
Út 8.7. 19:00 Ostrov u Macochy – Kino
St 9.7. 18:00 Rudice – Kulturní dům
Čt 10.7. 19:00 Křtiny – Kulturní dům
Pá 11.7. 18:00 Bukovinka – Kulturní dům
So 12.7. 19:00 Vranov – Kulturní dům

 
Velký vůz, z. s. | Senovážná 8 | Praha 1
tel: 728 338 285 (Zuzka) | e-mail: kancelar@velkyvuz.cz